Hranice

Mokuto

Vyšli z města a mířili k horám. Jsem trochu znepokojen...V horách bylo chladno a větrno. Zase cítil tu temnou energii. Cestovali přes hory několik dní, jedli to co bylo k mání. Ovoce na stromech, kořínky v zemích apod. Jelikož ztratily deky a vlastně všechno co si sebou vzali, tak jim byla v noci zima. Prošli hory a čím byli blíže tím více v dálce viděli modrofialovou záři, která osvětlovala okolí. Nikde nebylo slyšet živou bytost, ani hmyz. Jinak...jsem rád, že jsi tu semnou...sám bych neměl odvahu tam jít.

Dashtar Eros Estia Eslarf Lez´isia Scharsa Zardiš Eft Opvitia Piel Tilia Dewi

Cesta bola dlhá, plná prekážok. Najhorší bol ten chlad. Mala som len ľahké šaty, ktoré vôbec neboli stavané na chlad, ale snažila som sa tváriť, že mi chlad nevadí. Obdivovala som oblohu, ktorá bola krásna, aj keď veľmi temná. Najviac mi vadilo to mŕtvo, nikde nič. Mŕtvo. ,,Sme vtom spolu, spoločná cesta pamätáš si čo som ti povedala? Ale teraz musíme spolupracovať, keď príde k boju bojujeme spolu." odpovedala som mu vážnym tónom. ,,Bola som hlúpa, pomáhať si musíme, bez toho neprežijeme. Dávam ti svoje slovo, že ťa nenechám samého v tom. Ale nechcem aby si sa hral na hrdinu. Ak príde k tomu, že by sa mi nedalo pomôcť, nepomáhaj, toho istého sa budem držať aj ja. Nič nám neprinesie ak umrieme obaja, aspoň jeden musí prežiť." odmlčala som sa. Myšlienka ktorá ma napadla bola síce odporná ale pobavila ma. ,,Keby náhodou, tak použijem na nepriateľov moje ženské zbrane a budeš mať čas ujsť. Horšie to bude keď nepriatelia budú ženy, potom si ty na rade." začala som sa smiať.

Mokuto

Nikdo z nás nezemře. Doufám...Pokračovali dál. Pobavil se nad její větou. No v hlavě mu proběhla vzpomínka na její nahé tělo. Zachichotal se potichu a podíval se na ni. To by nebylo špatné...Zamumlal a znova se zachychotal. Potom se podíval dolů ke kalhotám. To by dopadlo...zajímavě. Přešli další kopec a před nimi se objevil obraz obrovského města s velkými věžemi, které se tyčily do oblak. Zářily onou barvou, která způsobovala onu auru na oblohe. V městě bylo živo. Na velké ploše se zhromaždovalo spousta postav. Bylo jich tam tisíce, možná desetitísíce. Asi máme problém.

Dashtar Eros Estia Eslarf Lez´isia Scharsa Zardiš Eft Opvitia Piel Tilia Dewi

Len som sa usmievala cestou. Pobavená vlastným vtipom na Mokutov účet.
Prešil sme cez kopec. Zastala som. Zhrozene som sa pozrela na obraz ktorý sa nám vyjavil. ,,Čo si hovoril o tom umieraní?" ironicky som podotkla. Pozerala som sa na plno postáv, rátať sa ich nedalo. Obrovské množstvo. ,,Čo teraz Mokuto? Máš nejaký plán?" spýtala som sa ho a dúfala som, že ho niečo napadne, lebo ja som mala chuť sa otočiť.

Mokuto

Nom...úkol zněl, že to tu máme prohledat a předat informace. Myslím, že jsme viděli dost. Otočil se a hned se zarazil. Sakra... Před jeho tváří se objevil šíp a ne jeden. Na oba dva mířili postavy zahalené v tmavých kápích, v rukou drželi krásné luky s napnutými šípy a mířili na ně. Pak se ze tmy vynořila další postava. Ta si sundala kapuci. Měl dlouhé, blonďaté vlasy, špičaté uši a netvářil se moc spokojeně. Co zde pohledává muž a žena? Patříte snad k nim? Zeptal se jich, zatímco ostatní stále mířili svými šípy na Dash a Mokuta. 
Tihle jsou zase kdo? Poslední dobou střetáváme stále nové a nové tváře. Je slušné se prv představit a nemířit na mě zbraní...řekl Mokuto

Dashtar Eros Estia Eslarf Lez´isia Scharsa Zardiš Eft Opvitia Piel Tilia Dewi

Keď som sa otočila, priamo do tváre mi mierila akási postava šípom. Čo to? Máme problém. Postava ktorá vyšla z tmy, ktorá si sňala kapucňu vyzerala veľmi elegantne. Jeho pohľad však už taký elegantný nebol. Spýtal sa nás čo tu hľadáme. Chcela som mu už odpovedať ale Mokuto ma predbehol. Byť na ich mieste, tiež by som na nás zdvihla zbrane, teda aspoň na Mokuta. Síce postavy boli vysoké, ale on bol predsa len vyšší, a ak sa tu deje okolo nich také niečo čo sme videli dole, tiež by som bola opatrná. ,,Nechceme žiadne problémy." odpovedala som im. Očarili ma ich luky, boli prenádherné. Úplne iné, nie ľudské. Musela to byť iná rasa, ktorú som zatiaľ ešte nestretla. Špicaté uši tiež nebol ľudský znak. Začala som si muža poriadne prezerať.

Muž pokynul dalším aby sklonily své zbraně a ti to hned udělali. Slyšeli jsme, že dva z Aldory sem měli přijít, ale vůbec jsem nečekal, že budou tak nezkušení... Pojdte za mnou, než si nás zde všimnou. Odvedli vás do blízkého malého lesíku, kde bylo velmi hodně stanů. Všude bylo plno osob. Došli jste až k tomu největšímu, asi hlavnímu stanu, před ním stála dvojice mužů, v zlatavé zbroji. Mnohem krásnější, než jaké měli vojáci v Aldore. Jsem Marikoth z Ereth Etheas. Elfský generál. Mám zde na starost hlídání severu a případně zabránit v postupu nepřátel. Podíval se na muže a ženu. Já se představil...teď je řada na vás.

Mokuto

Docela se mu ulevilo, když zjistil, že nejsou součástí tamtěch dole. Zavedli je až do nějakého tábora skrytého v lese. Na tábor tu ale bylo nějak moc lidí. Došli až k velkému stanu a poslechl si představení toho muže. Já jsem Mokuto...pocházím z daleka. Dostali jsme misi v Aldore, abychom to tu prouzkoumali. 

Dashtar Eros Estia Eslarf Lez´isia Scharsa Zardiš Eft Opvitia Piel Tilia Dewi

Obzerala som si miesto na ktoré nás priviezol ten muž. Páčili sa mi zbroje, aké mali vojaci na sebe. Pekné, a hodili sa im k ich štíhlym proporciám. Počkala som kým sa Mokuto predstaví a povie troška k nám. Potom som nasledovala ja: ,,Moje meno je Dashtar Eros Estia Eslarf Lez´isia Scharsa Zardiš Eft Opvitia Piel Tilia Dewi, ale ak si to nezapamätáte, môžte ma oslovovať Dash. V tomto svete niesu navyknutí na dlhé mená." pohodila som si s vlasmi.

Hmm...aha. Vydal ze sebe elf. Tady tedy vaše mise končí. Vraťte se zpět odkud jste přišli. Vaše neomalenost by nás mohla prozradit a překazit náš úkol. Plus..Podíval se na Mokuta. Donesli jste sem něco zlého...V tom někde v dálce zazněl zvuk rohu. Všichni na svá místa! Pak zahučel něco v jiném jazyce a muži okolo se rozběhli do různých směrů. Prosím, odejděte. Pak odešel i on.

Mokuto

Zklamalo ho, že museli odejít, avšak si pak uvědomil, že by byla hloupost se teď střetnout s Prastarými. Není na ně ještě připraven. Zaslechl zvuk a podíval se na Dash. Když už chtěl něco říct, v hlavě zaslechl hlas v jazyku, který moc dobře pozná. Docela ho to vystrašilo. Ví o nás, ví o těhle lidech...Vystrašeně se rozhlížel a pak se chytl za hlavu. Ticho! Začalo mu to být nepříjemné a bolestivé.

Dashtar Eros Estia Eslarf Lez´isia Scharsa Zardiš Eft Opvitia Piel Tilia Dewi

,,My sme nič nepriniesli, prišlo by to aj samo..." odpovedala som mužovi. Vtom som začula zvuk. Nemôžeme odísť pomyslela som si. Vtom som sa pozrela na Mokuta, keď som počula čo povedal. ,,Kto o nás vie? Ako to vieš?" spýtala som sa ho rýchlo. Nedalo mi pokoja myšlienka na to, že on je ten dôvod, prečo sa toto deje. Veď už pri tom boji rozumel neznámemu, ktorý bol tak silný, a potom to čo mi hovoril v nemocnici. Možno je to práve on, ktorý robí tie problémy a čo ak to len celé hrá... Moja dôvera, ktorú si na chvíľku získal za znova vytratila. Rukou som mu chytila oblečenie a stiahla som si ho bližšie k sebe, tak aby sa dostal na úroveň mojej výšky. ,,Čo máš s tým spoločné?" povedala som len jemu.

Mokuto

Hlasy utichly a bolest v hlavě se pomalu začala vytrácet. Slyším je...slyším jejich hlasy...oni chtěli, abychom zde přišli...Zašeptal a podíval se znova kolem sebe. Jsou tu...Vtom v dálce začalo něco bubnovat do rytmu a dupot nohou. Blížilo se k tomuto místu něco buď velmi velkého a nebo něco v hodně velkém počtu. Když si ho přitáhla k sobě, nechápavě se na ni podíval. Já ? Co bych stim měl mít společné? Zeptal se ji. Otočil znovu pohled k místu odkuď přišli. Místní se tam zhromáždily do řady. Bylo jich kolem stovky, možná víc. Nezvládnou to sami...musíme jim pomoct...Znova se podíval na Dash. Copak mi nevěříš ? 

Dashtar Eros Estia Eslarf Lez´isia Scharsa Zardiš Eft Opvitia Piel Tilia Dewi

Začala som sa obzerať po okolí. Cítila som vibrácie pochodu. Áno mal pravdu musíme im pomôcť, ale možno aj oni nám budú musieť pomôcť. ,,Nie neverím..." odvrkla som mu a pustila som ho. Potom som sa pozrela na toho muža čo nás sem priviedol. ,,Je neskoro aby sme odišli, budeme s vami a pomôžeme. Toto je aj náš boj..." Ero Mehme Eros Wuka, Ero´agave, Meh Tar Ahestia, Meh Tar Ah! riekla som a v očiach mi zažiarilo zlaté svetlo.

Mokuto

Trochu se zamračil a pak zavřel oči. Heh...Otočil se ji zády a šel směrem k ostatním. Došel až ke generálovi, který stál někde v přední línii. Všiml si zajímavého postavení jejich armády. No spíše malé skupině jednotek. V předu stáli vojáci s meči a velkými zlatými štíty a za nimi lučištníci. Jsme s vámi...Ten přikývl. Zřejmě souhlasil, neboť se mu bude hodit další bojová jednotka. Nepřítel se blížil. Byli už blízko. Byli to ohavná stvoření. Co jsou zač? Zeptal se generála. Skřeti...Byli takový špinavý, každý měl zbroj která vypadala, jakoby si ji každý sám vytvořil. Nadruhou stranu...bylo jich hodně. Možná tisíce. Armáda skřetů se zastavila asi 200 metrů od nich. Něco pokřikovali a chovali se dost agresivně. Toto je armáda prastarých...připadá mi to jako by tihle tvorové patřily do tohoto světa... Boj zatím nezačal. Elfové natáhly své luky a počkali na rozkaz vystřelit.

Dashtar Eros Estia Eslarf Lez´isia Scharsa Zardiš Eft Opvitia Piel Tilia Dewi

Videla som armádu ohavných tvorov. Prišlo mi až zle nad ich ohyzdným výzorom. Prešla som k rozostavenej formácií vojakov. Zastala som za Mokuta. Musím odísť, ja s proti tým ohavnostiam nebudem bojovať. Fuj smrdia. A čo ak sa ma jeden z nich dotkne. Ešte sa od nich nakazím a to sa mi zdali ľudia odporný. Tak veľmi som sa v ľuďoch mýlila, niesu až tak špinavý, títo sú, a to veľmi. Alos Ahlar Estiatar...... Ahsalri Mahma Hume´sNA chrbte sa mi objavili krídla a v ruke som zvierala moju kosu. Som prenádherná povedala som si v duchu keď som sa začala porovnávať s ostatnými.

Mokuto

Vytasil svůj meč. Dash, která byla za ním si nevšímal, ikdyž vědělm že je připravena bojovat. Skřeti se rozběhli. Elfský generál něco zakřičel. Vojáci vpředu pozvedli své štíty a své meče do pozoru. Když byli skřeti nějakých 100 metrů před námi. Generál zase něco vykřikl a lučištníci vystřelily své šípy. Byli velmi dobří. Přesto, že před nimi stály další vojáci tak je jejich šípy obletěli a ktomu zasáhly svůj cíl. Přední linie skřetů popadali k zemi. Byli nějakých padesát metrů od nás. Další výstřel šípů. Dvacet metrů. Pevně stiskl svůj meč. Nepřátelská strana zřejmě lučištníky neměla, za co byl rád. Nechtěl být hlavním cílem. Už jsou tu... Nepřátelská armáda vrazila do přední obrané linie. Boj začal. Švihl svým mečem a rozsekl krk jednomu skřetovi, kterému vytryskla černá krev. Bylo jich hodně a někteří s elfů už padli.

Dashtar Eros Estia Eslarf Lez´isia Scharsa Zardiš Eft Opvitia Piel Tilia Dewi

Začala som dozadu ustupovať, nie preto, žeby som sa bála, ale preto že by z nich bolo zle. Šípi leteli, a nachádzali svoj ciel. Umierali. Blížili sa. Bola som jediná ktorá mala schopnosť lietať. V tom som mala výhodu. Ale nevýhoda v boji po boku niekoho bol môj štýl boja. Kosou som bojovala v 360° okolo mňa. Bolo mi jasné, že keby som bojovala po ich boku, tak by som mohla zabiť ako nepriateľov i spojencov. Preto som sa rozhodla. Prikrčila som sa, napla svoje telo, odrazila sa a vyletela do výšky. Mávla som párkrát krídlami, našla si miesto a zamierila som svoj dopad na miesto do stredu armády tých ohavností. Kosu som mala pevne v rukách a bojovala som z celého srdca, rýchla a silná. Sekala som okolo seba. Krídla ma bránili ak by na mňa niekto zaútočil. Ťala som do nepriateľov, aky to boli handrové bábky. Rozťala som ich telo, krv vystriekla a dopadla na mňa. Keď som ju zbadala, mávla som krídlami a znova vyletela nad vojsko. Musím dýchať, ale je to tak odporné. Pozrela som sa na bojisko, kde bojoval Mokuto. Videla som mŕtve telá našich spojencov. Znova som sa vrátila medzi škretov a znova som začala s nimi bojovať, sekať, rozštvrťovať ich telá, bolo ich ale veľa.

Čím více zde bylo skřetů, tím více elfů umíralo. Byli to ale stateční bojovníci. Neutíkaly z boje a bojovali do posledního dechu. Zbylo jich už jen něco kolem 30 společně s jejich generálem. Ten byl neskutečně silný. Mokutovi nědělalo problém snimi bojovat, ani mu nevadil jejich počet. Jen měl starost, aby se zde neobjevil skutečný nepřítel a to Prastaří. Dash zabíjela jednoho za druhým, ale skřetů bylo stále dost a dost. Pak ale spatřila jak se kní řítí něco mnohem horšího než byli skřeti. Bylo to vysoké, takové 4 až 5 metrů to mělo, bylo to objemné a na sobě to mělo silné brnění. Na hlavě ostnatou helmu a v ruce velkou palici, ve kterém byli velké, špičaté ostny. Troll! Ozvalo se z úst jednoho z elfů. Troll ale nebyl jediný...za ním šlo dalších 20.

Dashtar Eros Estia Eslarf Lez´isia Scharsa Zardiš Eft Opvitia Piel Tilia Dewi

Bojovala som v plnom nasadení, cítila som sa byť silná, keď som pozorovala ako so svojou kosou kosím tie odporné tvori, keď vtom prišlo niečo ešte horšie. Ako by nestačilo, že to bolo škaredé, ešte to muselo byť tak obrovské, aby všetci videli že sú ohavný. A bolo ich dosť. Znova som vzlietla, a zbadala som, že elfov je tak málo. Mŕtve telá ich druhov ležali na zemi, po ktorých stúpali ostatný. Ani štipka úcty. ,,Troll tak sa to volá?" ak by sa dostali k elfom, určite by to nikto neprežil, možno ani Mokuto, je síce veľký, ale oni sú väčší. Vrátila som sa ku trollom. Zhlboka som sa nadýchla a začala sa viac sústrediť, moje krídla začali viac žiariť. Začala som okolo nich lietať a hľadať ich slabé miesto. Ich útokom som sa ľahko svojou rýchlosťou uhýbala, lebo síce boli veľký, ale ich reakcie boli pomalé. Snažila som sa im prelietavať čo najbližšie k očiam aby ich žiara z mojich krídel oslepovala.

Ten elfský generál natáhl ruku směrem k nepřítely. Začal v tom svém jazyku něco mluvit. Ani Mokuto tomuto jazyku nerozuměl. Objevila se zlatá záře a stovky skřetů v dosahu se vypařily. Záře oslepila i několik trollů. Mokuta takáto schopnost překvapila. V hlavě si říkal, že co jsou asi zač. Vystřelil další zlatou záři a další skřeti se vypařily. Nezbývalo jich už mnoho..něco kolem pár stovek, ale ani elfů už moc nebylo. Jeden z trollů, který držel v ruce velký kámen se podíval na svítící objekt letající kolem nich. Napřáhl se a hodil kámen do vzduchu. Neletěl zrovna rychle tak neměl šanci Dash nějak trefit...no problém byl že místo dopadu bylo někde v místech, kde stáli elfové s Mokutem.

Dashtar Eros Estia Eslarf Lez´isia Scharsa Zardiš Eft Opvitia Piel Tilia Dewi

Objavilo sa svetlo. Nevedela som odkiaľ, sprvu som si myslela, že to je božie svetlo, že boh mi pomaha, ale potom som si uvedomila, že by to nebolo možné. Nič také by sa nestalo. Zbadala som ako troll bral do ruky kameň a hodil ho. Vedela som, že dopad kameňa by bol, v mieste Mokuta a elfov. Neváhala som ani chvíľu. Zamávala som tak rýchlo krídlami, že pripomínala len šmuhu svetla, dostala som sa do dráhy kameňa a tesne pred dopadom, som sa postavila predeň a krídlami som vytvorila štíť do ktorého vrazil. Kameň sa odrazil na druhú stranu. No silá zrážky ma odhodila na druhú. Odletela som až za elfov a zaborila som sa do zeme, zabalená v krídlach ako kukla. Stratila som pojem o mieste,čase, o deji navôkol. Rozmazal sa mi obraz a všetko som počula iba v tlmených zvukoch. nehýbala som sa.

Mokuto

Všechno to viděl na vlastní oči. Srážku Dash s velkým kamenem, který dopadl na zem a zabil dalších několik skřetů. Viděl jak dopadla na zem a vůbec se nehýbala. Už ani elfský generál na tom nebyl moc dobře se sílou. Stále se díval na Dash. Sice na něj nebyla moc milá, stále ho odkopávala a ani mu nevěřila...ale je to jediná osoba kterou poznal. Opravdu jediná za celý svůj život. Popadal ho vztek. Okolí se zaplnilo neuvěřitelným tlakem, což způsobilo, že nejbližší skřet padl k zemi. Už dost!  Zařval temným hlasem a z jeho těla vybuchla ohromná energie, která odhodila několik elfských bojovníků. Zem se vytrhla a několik kusů šutrů se vzneslo do vzduchu. Znova zařval a na tváři se mu objevila démoní maska. Zmizel a objevil se u jednoho trolla. Švihl svým mečem a troll skončil napůl. Jeho červěně zářící oči se podívaly na další skupinku třech trollů. Kolem jeho těla začali poletovat tři ohnivé koule. Znovu se obrovskou rychlostí dostal až do prostřed té skupinky. Všechny tři ohnivé koule se rozlétly a zasáhly trolly. Při zásahu explodovali a trollové padli k zemi z roztrhanými částmi těl. Jeho pohled se teď věnoval znova Dash, ke které se přibližovali dva skřeti. Dostal se až k nim a svým mečem je rozsekal. Zůstal stát a svůj pohled měl stále upřený na Dash

Dashtar Eros Estia Eslarf Lez´isia Scharsa Zardiš Eft Opvitia Piel Tilia Dewi

Ležala som na zemi skoro v tichu a tme. Snažila som sa pohnúť, roztriaslo sa mi telo. Čo sa dialo na bojisku neviem. Začala som vnímať božie svetlo, ktoré ma obklopovalo. Bolo tak krásne. Rukou som sa pomaly dotkla pier. Pobozkala som si prsty a potom som ich položila na pierka krídel. ,,Ďakujem..." riekla som roztraseným hlasom. Ťažkopádne som sa zdvihla na ruky. Zakašlala som, v ústach som mala prach. Niečo sa začalo ku mne približovať, a potom sa tu objavil akýsi planúci ohnivý fľak. Zamrkala som očami, snažila som sa rozostriť. Už som to videla. Začala som sa plaziť od toho čo najďalej, rukami som sa snažila rozpoznať terén a nájsť si nejaký oporný bod, aby som sa mohla postaviť. Krídla som za sebou ťahala akoby boli zlomené. Zavrela som päsť. ,,Mám ťa..." šepla som. Opierajúc o moju kosu, ktorá sa zhmotnila v mojej ruke, som sa pomaly postavila. Zrak sa mi začal naprávať, už som nevidela len machule, ale začala som spoznávať obrysy. Pomaly som zamávala krídlami. Pripravovala som sa na vzlietnutie, aj keď som bola stále dezorientovaná.

Mokuto

Byla v pořádku a to bylo pro něj důležité. Tlak trochu ustal, ale přeměněný byl stále. Otočil svůj pohled k elfům. Už zůstal jen generál, ale ten už se jen bránil. Rozběhl se k němu. Teď byl o něco pomalejší, ale přesto rychlý. Postavil se před generála, přičemž skřety před ním rozsekl jedním švihem. Stáhněte se, informujte své lidi...Řekl mu temným hlasem. Elf položil svou ruku na Mokutove záda a poplácal ho. Dokonce i plameny které byli kolem Mokuta mu neuškodily. Pak s posledních sil se rozběhl zpět do tábora. Skřeti se zastavily několik metrů před ním. Moc se jim do boje nechtělo. Jejich počet se rapidně zmenšil a tím jejich výhoda byla včudu. Jeden z nich vytáhl roh a zatroubil na něj. Nic se však nestalo, nikdo nepřišel a to skřety trochu zmátlo a tak se rozběhli proti němu a zaútočily. Věděli, že už nemají šanci, ale přesto se do utoku vydali. Začal snimi bojovat, ale cítil něco co ho dost znepokojilo. Něco se sem přece jen blížilo.

Dashtar Eros Estia Eslarf Lez´isia Scharsa Zardiš Eft Opvitia Piel Tilia Dewi

Vzlietla som meter nad zem, zamotala sa mi hlava a znova som padla na kolená. Pretrela som si oči. Zrak sa mi vrátil a aj sluch sa vyrovnával. Pozrela som sa na svoje telo, bola som celé špinavá od hnusnej čiernej krvi. Zhlboka som sa nadýchla. Otočila som sa smerom k bojisku. Stál tam už len Mokuto, teda to čo bol on. Teraz tu zase bol ten netvor. Tá jeho sila, ktorú ako sám nevedel ovládať. Videla som aj to, že tie ohavnosti umierajú jeden za druhým, už nemajú šancu. Mávla som krídlami. Teraz sa mi už podarilo vzlietnuť bez problémov a tiež som zaútočila na škretov.