DellaRumia

Dashtar Eros Estia Eslarf Lez´isia Scharsa Zardiš Eft Opvitia Piel Tilia Dewi

Chýba mi Eden, chýba mi krása môjho sveta. Čo tu? Čo v tejto zatuchnutej diere? Odkedy som opustila domov, len prach a špina všade navôkol. Všade kam sa obzriem sú len hnusné tváre ľudí, ach tam si niekto odpľul na zem, á henten na to ešte stúpil. Je to tu odporné. Aj vody po ktorých som sa plavila, tou hnusnou špinavou loďou s tými smradľavými ľudmi, sú škaredé, a tá farba zelene? Veď to ani zelená nie je. Dúfam že toto je len jeden veľmi zlý sen. Aj toto prašivé mesto, aby centrum komplexu bola táto diera? Nechce sa mi tomu veriť. Je to len zlý sen. Sklopím zrak radšej, aby som sa na ostatných nemusela pozerať. Zamierila som si to rovno k pultu po schodoch. Ale na tie stoličky si nesadnem, nechcem sa dotknúť ničoho čoho sa dotýkali ich špinavé ruky.
Zdvihla som pohľad na muža čo stál za pultom. „Nech vo vašom srdce vrie božia láska.“ slušne som ho pozdravila, ale Ah tu nieje, v tomto nečistom svete nemôže byť. „Prosím vás, dajte mi čistý pohár vašej najlepšej vody, z najkrajšej studni, z takej, že aj na dno vidíte.“

Hospodský

Jako každý den, po dobu 25 let postával na svém místě u polic s alkoholem a pozoroval dění ve svém krásném a čistém podniku. Pozoroval lidi, kteří popíjeli, bavili se spolu apod. Když se dveře hospody otevřeli a dovnitř vešla žena. Byla krásná jako sluneční svit, jen se tvářila nějako divně. Zůstal stát na místě a nenápadně ji sledoval. Sledoval jeji kroky, které se blížili k pultu. Pomalu se připravil na obsloužení, avšak docela ho zarazil její pozdrav... Či co to bylo. Avšak nedal to na sobě znát, pomalu mrkl očima a došel k pultu. Lehce se uklonil, podal jej sklenici vody. Prosím, první je zdarma. Normálně si za obyčejnou vodu nenechává platit, ale moc dobře věděl, že není místní. Už jen její chování bylo nezvyklé. Nedáte si něco lepšího? Máme spoustu dobrého pití...i jídla. Jeho tvář se stále nezměnila. Tvářil se stále tak neutrálně.

Dashtar Eros Estia Eslarf Lez´isia Scharsa Zardiš Eft Opvitia Piel Tilia Dewi

„Ďakujem.“ Poďakovala som sa mužovi, vzala si pohár do ruky a z chuti som vypila celý jeho obsah. Rýchlo som si pery utrela do pravej ruky. Bola som veľmi smädná, po dlhej ceste. Prázdny pohár som odsunula od seba ku krčmárovi. „Prvý je zadarmo, a za druhý treba platiť? Ľudia a to ich platidlo.“ nahlas som si povzdychla. V tomto svete je to otrasné, celé zlé a ešte aj ten krčmár je omnoho špinavší, ako všetci navôkol. „Ďakujem, ale nič viac si neprosím. Keby nebolo hladu, ani smädu, tak by sa nikto nenaučil vážiť si jedlo a pitie, a ďalšia vec, nemám nič čím zaplatiť.“ Pousmiala som sa na krčmára. Teda ak sa to dal nazvať úsmev. Odkedy som … Odkedy som … som sa neusmiala. „Ešte raz vám ďakujem za vodu, a buďte zdravý.“ Prešla som si rukou vlasy, ktoré mi padli do tváre. Ešte v nich ostala vôňa môjho sveta. Teraz som sa usmiala pravým úsmevom.

Hospodský

Hmm Hluboce se zamyslel, přiblížil se k ní Tady v Aldore..je jedno velké pravidlo. Každý musí něco dělat. Nalil co sklenice další vodu a podal jí ho. Možností je spousta...záleží jen na vás, jak si chcete vydělat. Ukázal rukou na pohár a naznačil jej, že je taktéž zdarma. 
Celý lokál se rozezněl zpěvem opitých místních štamgastů.
Ah, omlouvám se za ten hluk, ale vždy, když to přeženou s...pitím tak začnou zpívat tuhle písničku, stále dokola. Plácl se do čela a trochu odstoupil od pultu. Smím se zeptat, co vás přívádí do Aldory?

Dashtar Eros Estia Eslarf Lez´isia Scharsa Zardiš Eft Opvitia Piel Tilia Dewi

"U nás to bolo tiež tak, tiež mal každý svoje miesto. To vždy funguje." odvetila som a z chuti som vypila aj ďalší pohár vody. Jemne som ho išla položiť na bar, no zrazu tá pieseň. Trhla som so sebou, ešte dobre že som všetku vodu vypila, ináč by som vyliala. Usmiala som sa. "Ja mám rada hudbu, síce takéto niečo sa u nás nespievalo, ale má to svoj potenciál." Začala som sa vlnieť do rytmu. Vždy som rada tancovala. Na chvíľu som sa odmlčala, prestala si všímať krčmára. Užívala som si spev a už na konci som si pospevovala s nimi, ale len tak potíšku. "Nezhody v rodine. To ma sem vyhnalo." povzdychla som si, "Ale to už je jedno. Hovorili ste, že každý tu musí niečo robiť. Žiadne remeslo neovládam, jediné čo viem je bojovať, trénovala som celý svoj život."

Hospodský

Tuhle píseň znal už nazpaměť. Spíše byl na ni alergický, ale nedaval to moc najevo. Každý tu najde své uplatnění. Došli jsem cizinci z celého Ellderanu, zkusily nové věci a někteří i uspěli. Bojovníci se však taky hodí, tento svět...ikdyž je mírumilovný tak přesto se zde najdou místa, která zase tak mírumilovná nejsou. Na chvíly se odmčel a šel obsloužit zákazníka. Pokud budete mít zájem, můžu vám něco sehnat...pro začátek. Pokud se budete flákat...budete vyhozena. Pokud jste hladová, můžu vám nabídnout něco za výpomoc v kuchyni.

Dashtar Eros Estia Eslarf Lez´isia Scharsa Zardiš Eft Opvitia Piel Tilia Dewi

Pretrela som si rukou oči. ,,Výpomoc v kuchyni?" zasmiala som sa, ,,Chcete mať všetky taniere a poháre?" Ja a v kuchyni, to dúfam že srandoval. ,, ďakujem za ponuku, ale pôjdem hľadať inam. Určite sa niečo nájde. Veď kto by odolal tak krásnemu stvoreniu ako som ja a tak silnému." Prehodila som si vlasy a vypla som svoju hruď. ,,Krásna a ešte aj silná." dodala som. ,,Takže sa vás spýtam viete o niečom, kde hľadajú silných bojovníkov? Nič iné ako boj nemôžem robiť, moje meno mi to nedovolí."

Hosposký

Lehce pokýval hlavou. Chápu, čekal jsem, že to nevezmete. Vzal prázdnou sklenici, otočil se ji zády a odnesl ji k dalším špinavým sklenicím a talířům. Zase to budu muset umývat já...Pak se vrátil zpět k ní, zvedl ruku a ukázal ji na tabuli, která byla plná přeškrtaných papírů. Tam najdete práci, která je přesně pro vás, bohužel dnes odpoledne byla poslední převzata. Avšak poslední dobou se tam velice často objevují nová a nová. Stichl a otočil svůj pohled ke dveřím, které se právě otevřeli. Zvedl obočí při pohledu na neznámou postavu, která právě vešla. Spíše ho zarazila výška, měl snad přes dva metry. Připadá mi to jako před lety...kdy byla tabule přeplněná a dokonce se to muselo vylepovat i na zdi. Řekl, když se na ní znovu otočil.

Mokuto

Při vstupu do místní hospody se musel dost ohnout, jinak by se praštil do hlavy. Zdejší domy nebyli stavěny pro jeho výšku. Naštěstí strop byl dosti vysoký a tak se mohl narovnat. Rozhlédl se po místnosti a pomalým krokem si to zamířil k pultu. Cítil všechny ty pohledy místních opilců. Moc tomu však nevěnoval pozornost. Jen sebou cukl, když mu pod nohami proběhlo něco dost malého s dlouhými fousy. Fousaté dítě? Pomyslel si a dorazil k pultu. Ženy po jeho levé ruce si zatím nevšímal, ale cítil její krásnou vůni.

Dashtar Eros Estia Eslarf Lez´isia Scharsa Zardiš Eft Opvitia Piel Tilia Dewi

Zapozerala som sa na tabulu, všetky papieriky boli preškrtnuté. Zdá sa, že som prišla neskoro na nejakú tú zábavu. Vrátila som svoj pohľad znova na krčmára, no ten sa pozeral inam. Čo také iné ho prinútilo odvrátiť od mojej krásy zrak? Pozrela som sa tým istým smerom. Pomaly sa k pultu približovala veľmi vysoká postava. Takú vysokú osobu som ešte nikdy nevidela. V mojom svete síce žili hromové zvieratá. Tie dorastajú do ohromných rozmerov. A tento muž bol obrovský ako ich mláďatá, ale čo sa jeho týka, otrhaný. Jeho šat bol na cári. Ako môže tak chodiť. Keď sa postavil k pultu odstúpila som od neho viac na bok. Ešte by som mohla od neho chytiť niečo, ktovie čo všetko v ňom žije. Bola som oproti nemu tak malá. Prestala som sa na neho radšej pozerať, nieje to slušné. "Myslíte, že tam dnes ešte niečo pribudne?" spýtala som sa krčmára, hľadiac znova na tabulu.

Hospodský

To je zajímavé...dva cizinci v jeden den. To se tu ještě nestalo. Koukal na ženu a vysokého muže. Vítejte v DellaRumii. Co si dáte? Zeptal se, no znovu ho vyrušilo otevření dveří. Čekal, že vstoupí další cizinec, no naštěstí pro něj to byl Ed a Mone...dva strážní, kteří do této hospody často donášeli informace, nebo vylepovali letáky z prací, která byla čistě pro armádní věci. Zřejmě ano...slečno Odpověděl ji na její otázku.


Strážní

Přeji krásný den vespolek...Prohlásil jeden ze strážných a postavily se do středu místnosti, tak aby je každý dobře slyšel a viděl. Hudba a zpěv utichl a všichni pozorovali tyto dva vojáky. Hospodský se jich už hned ptal, že co si dají, ale oba dva zakroutily hlavou Bohužel, dnes jsme tu pracovně. Pak se otočily k davu a druhý z nich spustil. Dostali jsme rozkaz, roznést tuto informaci veřejnosti. Na vědomost se dává, že v ulicích Aldory anebo v okolí města, se může ukrývat cizí entita. Našli jsme totiž u vodopádů, dva mrtvé strážné a stopy, které jsme zatím našli vedou přesně do tohoto města. Proto, prosím, dávejte na sebe dobrý pozor. Nechoďte sami temnými ulicemi, nevycházejte prosím z města, dokud nebude pachatel polapen.  Chvíli se rozhlíželi po hospodě a jejich pohled zůstal u pultu, kde právě byli dva neznámí lidé. Nevíme o koho se jedná, jak vypadá, ale bude to určitě jeden z těch psychomaniaků, se kterými sme se už setkali v minulosti. Všichni kolem něj zakývaly hlavou, neboť si dobře pamatovali, co se před necelým půl rokem stalo.


Mokuto

Zakýval hlavou a chvíli stál bez jediného slova. Docela znervózněl, když došli dva strážní. Při jejich slovách se na ně raději neotočil, jen zvedl hlavu a příjemným hlasem. Hodilo by se mi ubytování. Potom lehce otočil hlavu do leva a podíval se na ženu, která vypadala velice krásně. Lehce se usmál. První žena, kterou vidím naživo.

Dashtar Eros Estia Eslarf Lez´isia Scharsa Zardiš Eft Opvitia Piel Tilia Dewi

Naraz prišli dvaja vojaci. Vypočula som si ich. Všetci sa na nich pozerali. Aspoň bude o pár tých špinavých ľudí menej, tomuto svetu to len prospeje. Sú rozmnožený ako mravce. Keď dohovorili otočila som sa naspäť. "Všetko je to aj tak boží plán." riekla som si pre seba. otočila som hlavu na vysokého muža pri mne. Ako jediný sa na vojakov nepozrel. Usmiala som sa a znova sa pozrela pred seba.  "O akých psychomaniakoch to hovorili? Čo sa tu stalo v minulosti?" pýtala som sa krčmára. Stráž som hneď ako prestali hovoriť začala ignorovať.   

Hospodský


Samozřejmě, mám ještě pár volných pokojů. Pokýval hlavou a donesl klíč od jednoho pokoje. Ubytování je zdarma. Musíte však pracovat, jak je napsané v zákonech. Ať už budete pracovat pro mne, nebo pro město či někoho jiného, hlavní je že něco dělat budete. Odevzdal mu klíč. Pak se otočil zpět na ženu No víte...Zarazil se, když strážní došli k pultu.

Strážní


Došli k pultu a více se zajímali o ženu než o netypicky vysokého muže vedle. Vás jsem zde ještě neviděl, jste zde nová? Odkud pocházíte?  Moc žen do této hospody nechodí, spíše bojovníci a žoldáci. Prohlíželi si ji Nevypadáte zrovna jako válečník. Usmál se jeden a poručil si od hospodského medovinu. Nejste náhodou jedna z těch...povolnějších dam?  Zasmál se druhý strážný.


Mokuto

Vzal klíč a pomalu se vydal na odchod. Nechtěl být v přítomnosti těchto dvou individuí. Moc se mu nechtělo opouštět tu ženu, zvlášť když mu došlo, že taktéž není místní. Hned jsem zpět...Řekl hospodskému a odešel směrem k pokojům.

Stráž

Oba dva se na sebe podívali. Co prosím ? Já se nemusím nikoho ptát co smím a nesmím dělat! Zvýšil na ni hlas. Nevím odkud jste, co jste zač...ale tady se budete chovat slušně! Chytl ji za ruku. Půjdete s námi...radím vám, nekladte odpor. Druhý se jen usmíval. Mě že smrdí z huby...no to určitě... Ruku ji stiskl velmi pevně a začal ji tahat směrem pryč. Bylo na ostatních vidět, že byli zaskočeni chováním strážných, ale potom se začali věnovat zase svými činnostem, jelikož jim trochu doplo, že co mají asi zhruba v plánu. Hospodský se raději otočil zády a dělal že právě čistí utěrkou velkou sklenici. Tak pojdme! Zavelel.

Dashtar Eros Estia Eslarf Lez´isia Scharsa Zardiš Eft Opvitia Piel Tilia Dewi


Muži ma chytili za ruku, ich stisk ma bolel, ale to nebolo to čo ma rozhodilo. Ako sa ma mohli dotknúť s tými špinavými rukami. Keby som niečo jedla, tak by mohli vidieť ako veľmi sa mi hnusí ich rasa. "Ero Mehme Eros Wuka, Ero´agave, Meh Tar Ahestia, Meh Tar Ah!"  Pocítila som ten krásny hrejivý pocit v mojom tele, ten nekonečný pocit lásky. V očiach mi zažiarilo zlaté svetlo. Moja sila a rýchlosť sa zvýšila. Je to úžasný pocit, akoby so mnou bol sám boh a pomáhal my. Aj v tomto svete stojí stále pri mne. Trhla som rukami a cez spotené dlane strážcov sa dalo poľahky vyšmyknúť. Ľahkým skokom dozadu som sa znova mohla ocitnúť na mieste pri bare. Zavrela som oči a svetlo sa pominulo, aby si nikto nič nevšimol. Hrejivý pocit zmizol. "Stráž má ochraňovať, a nie útočiť na nežnú ženu. To sa tu všetci takto správate? Ako zveri?" Otočila som sa na krčmára. "Prosím si tiež jeden kľúč od izby."

Stráž

Co to tu meleš za hovadiny? Vůbec její řeči nerozuměli a tasily své meče. Jak se zdá, nejsi jen tak něžná jak vypadáš. Zareagovali na její neznámou sílu. Zdá se, že máme prvního podezřelého. Řekl druhému strážnému.

Hospodský se trochu pousmál. Bylo to možná jen špatným světlem, ale ne...on se opravdu pousmál. Jestli chceš klíč, budiž...ale odpracuješ si to...chtěla jsi boj, já ti ho nabízím. Pokud se ti podaří, zrazit tyto dva k zemi...dostaneš klíč od pokoje a k tomu i večeři. Řekl hospodský a klíč ji ukázal. 
To se ji ale jen tak nepovede, pokud chceš bojovat...pojdme ven. Dodal druhý strážný.

Pro boj pokračuj zde ->Ulice St. Michelare 

Dashtar Eros Estia Eslarf Lez´isia Scharsa Zardiš Eft Opvitia Piel Tilia Dewi

Cesta mi ubehla rýchlo, bola som ponorená vo svojich myšlienkach. Muža som si vôbec nevšímala. Keď som vošla do Dellarumie, Ladným krokom som prišla k baru, kde som už dnešný deň bola. "Dobrý deň, môžem vás poprosiť o džbán vody a niečo ľahké na jedlo, hlavne aby tam bolo veľa bielkovín. A ešte som sa chcela spýtať, zajtra vyrážame na misiu, ktorú sme dostali od cisára, preto vás žiadam, aby ste nám zabalili jedlo, pre dve osoby, pre mňa a toho obra, aspoň na 5 dní. Ale také jedlo, aby nebolo ťažké, myslím váhovo, ale aby bolo výživné. Dúfam že to zvládnete a veľmi by som Vám bola vďačná." slová som hovorila, akoby jedným dychom. Dobre som vedela, že správna príprava je dôležitá. Jemne som sa uklonila majiteľovi. Potom som sa pozrela na vysokého muža. ,,Objednaj si a príď si ku mne prisadnúť. Musím sa ťa spýtať na pár vecí, aby sme boli dobre pripravení." Nezabudla som sa usmiať. Vybrala som jeden stôl. Nebol v kúte, bol v strede celého diania, tak aby sme boli všetkým na očiach. Ja milujem pozornosť.

Mokuto

Celou cestu šel za ní a pozoroval ji. Hlavou mu šli vzpomínky na její boj proti místním- Velice se mu líbili její schopnosti. Taky bych chtěl umět létat...Pomyslel si, když si vzpoměl na její křídla. Lehkým pokývnutím hlavy pozdravil hospodského. Taktéž, bych si chtěl objednat něco k jídlu a pití...něco co zasytí a k pití to nejlepší co máte. Pak si šel sednout k ženě. Na co se chceš zeptat?

Hospodský
Pozdravil je a kývnul hlavou na objednávku. Vaše jídlo se už chystá...o vaší výpravě už vím. Pokud budete chtít i něco jiného, stačí mi říct a nechám to sem donést. Řekl těm dvou a odešel směrem do kuchyně. Po chvíli vyšel z dvěma tácy a zamířil ke stolu. Před Mokuta položil tác, na kterém byla miska plná rýže a na talíři opečené maso se zeleninou. Před ženu položil tác, na kterém byl talíř s vaječnou omeletou a párky. Byla to dost velká porce. Pití donesu za moment.

Dashtar Eros Estia Eslarf Lez´isia Scharsa Zardiš Eft Opvitia Piel Tilia Dewi

,,Mám na teba dotaz, keďže pôjdeme na dlhú cestu, vieš lietať? U nás sme prekonávali veľké vzdialenosti lietaním. Ale nie som si istá, či túto schopnosť máš aj ty. Ak nie tak musíme ísť po vlastných nohách. To znamená, že to bude dlhší čas. Ako si na tom v prekonávaní vzdialeností peši? zvládneš to? nechcem znieť, akoby som ťa podceňovala, ale vôbec ťa nepoznám, neviem čo môžem od teba očakávať." hostinský priniesol jedlo. Poďakovala som mu. Sklonila som hlavu nad pokrm, a nasala som jeho vôňu. Ani zďaleka to dobre nevoňalo, no bola som vďačná za každé súst, ktoré som si pomaličky vkladala do úst. Na tanieri som nič nenechala, ale nebola som hladná, poriadne ma to zasýtilo a zapila som to sladkou vodou. Moje telo dostalo živiny, ktoré potrebovalo. "A ešte som chcela sa spýtať na tvoje meno, nech viem ako ťa mám oslovovať." usmiala som sa.

Mokuto

Poděkoval za jídlo a pomalu se do něj pustil. Bohužel, létat neumím... Odpověděl ji dost zklamaně To u nich létají všichni? Pomyslel si a napil se z poháru, který mu právě hospodský donesl. Chutilo to dobře, po medu. Nemám problém jít pěšky, vydržím jít dlouhou cestu. Dojedl poslední kus na talíři. Bylo to velmi dobré jídlo. Jsem Mokuto...poslední z Nemeth. Poslední dvě slova řekl potichu. Pak čekal, že i ona mu poví své jméno. 

Po chvíly do hospody vlezl malý muž v kožené zbroji a na tabuli vylepil papír z oznámením o blížící se slavnosti příchodu zimy.

Dashtar Eros Estia Eslarf Lez´isia Scharsa Zardiš Eft Opvitia Piel Tilia Dewi

"Dobre teda, tak v tom prípade, to bude dobré s cestou." vypočula som si jeho meno, zdalo sa mi dosť krátke. To iba jedno meno? A to Nemeth je jeho kraj? či svet? ,,Teší ma. Moje meno je Dashtar Eros Estia Eslarf Lez´isia Scharsa Zardiš Eft Opvitia Piel Tilia Dewi. Som prvorodená hlavného predstaveného." Svoje meno som povedala rázne a s úctou, no pri poslednom slove sa mi telo zachvelo a na malí moment mi prišlo nevoľno, ale rýchlo to prešlo. Vtom som si všimla muža, ktorý vyvesil niečo na tabulu. Moc ma to ani nezaujímalo, misiu som mala, teda nejakú tú prácu, takže som sa nestarala o nejaké druhé úlohy, tak som tabuli nevenovala nijakú veľkú pozornosť.

Mokuto

Když dořekla své jméno, jen na ni bez mrknutí koukal...Em...Aha...Nazdvihl pravé obočí. Hmm...bude stačit když ti budu říkat Dash? Optal se s nadějí, že ji to nebude vadit. Oslovovat ji celým jménem, však už teď si nepamatuje jaké bylo druhé slovo v té dlouhé větě. Když už jsme se tak seznámily...co to nějak zapít něčím dobrým? Podíval se na prázdnou sklenici. To medové pití bylo velmi dobré..co si tak dát spolu? Optal se ji.

Dashtar Eros Estia Eslarf Lez´isia Scharsa Zardiš Eft Opvitia Piel Tilia Dewi

Zasmiala som sa, bolo mi hneď jasné, že si ho nezapamätá. ,,Dash? to by mi nemalo uškodiť." Zdvihla som hlavu k stropu a na chvíľu som sa nad tým zamyslela, potom som sa znova pozrela na Mokuta. ,,Môže byť, oslovuj ma Dash a vyhneme sa skomoleninám môjho mena." ešte raz som sa zasmiala. Preto má on také krátke meno, lebo by si ho am nepamätal. ,,Nič iné okrem vody som nikdy nepila, neviem ako to chutí. A neviem či by som to vôbec mohla ochutnať." vzdychla som si. Prižmúrila som oči pozerajúc sa na prázdny pohár. ,,Ale keď na tým viac premýšľam, možno jeden by som si mohla dať."

Mokuto

Docela ho pobavil její smích a taktéž se usmál. Oddechl si, že ji nemusí oslovovat celým jménem. Výborně..Otočil hlavu směrem k hospodskému, počkal až si všimne jeho pohledu a ukázal mu dva prsty a následně na jeho prázdný pohár. Hospodský pochopil co má dělat. Když už se tak seznamujeme...odkud pocházíš? Tedy..no....jestli se smím zeptat. Znova se na ni podíval a pousmál se. Dekujeme...Poděkoval hospodskému, který právě donesl dva poháre dobré medoviny.